Jdi na obsah Jdi na menu
 


Proč nechat vykastrovat fenkuObrazek

Fenka hárá většinou dvakrát za rok a hárání může trvat tři týdny až měsíc. Po tuto dobu musí být oddělena od psů, což je obtížné. I když fenka bude jen ve vaší zahradě, bude téměř nemožné zabránit psům z okolí, aby se k ní nedostali a může vám to přinést i další nepříjemnosti.

Hárající fenka udělá vše pro to, aby mohla uniknout a následovat svůj přirozený instinkt. Okolní psi také udělají vše, aby s ní měli schůzku a i při největší opatrnosti může být fenka najednou březí. Jestliže vaše fenka bude mít štěňata a může jich být i šest, budete je muset krmit, starat se o ně a platit veterináře. Je nutné pro ně najít vhodný domov a hodného spolehlivého majitele a to není jednoduché. Opuštěné březí fenky a nechtěná štěňátka, která nenajdou domov, mohou mít štěstí, že je přijme útulek pro psy a ten jim najde nové majitele. Většinu však čeká smutný a krátký život.

Nechat kastrovat anebo nenechat kastrovat...

To je dilema mnohých chovatelů psů nejen u nás ale i v zahraničí. Veterinární lékaři tento zákrok jednoznačně doporučují u všech fen, se kterými majitel již nepočítá do dalšího chovu. Kastrace je poměrně jednoduchý chirurgický zákrok, ze kterého nemusí mít majitelé zvířat prakticky žádné obavy. Vše bude provedeno pod celkovou narkózou a asi za tři týdny bude vaše fenka úplně v pořádku. Není žádný důvod, aby fenka měla před operací štěňata.

 

Předejde se tím nejen zmíněným problémům s nechtěným potomstvem, ale i řadě různých zdravotních problémů, a to nejen v gynekologické oblasti. Odstranění dělohy při kastraci je dobrou prevencí zánětlivých a nádorových změn, které jsou v poslední době, především na děloze fen, čím dál tím častější. Předpokládá se, že až 30% nekastrovaných fen starších 8 let může trpět zmíněnými problémy.

proč kastrace....

ObrazekKastrace má velký význam z pohledu prevence vzniku nádorů mléčné žlázy, které patří k nejčastějším nádorovým onemocněním u fen. Velké nebezpečí je i v tom, že přibližně 20% nádorů je nebo se mění ve zhoubné. Význam kastrace v této souvislosti je, pokud se uskuteční poměrně časně. Uvádí se, že kastrace provedená před prvním háráním sníží riziko výskytu nádorů mléčné žlázy o 85% a před druhým háráním o přibližně 75%.

Odstraněním vaječníků pak eliminujeme veškeré nepříznivé hormonální vlivy, které tyto orgány na organismus mohou mít. Jednou z významných nemocí, na vzniku které se mohou podílet nepříznivé vlivy pohlavních hormonů (progesterón) je diabetes mellitus (cukrovka) a to hlavně u fen trpících falešnou březostí.

U fen trpících na tzv. falešné březosti ustanou po kastraci veškeré problémy spojené s touto zdravotní poruchou. Falešná březost je součástí normálního průběhu tzv. luteálni fázy pohlavního cyklu u nebřezího zvířete, která je spojená s příznaky imitujícími březost a porod. U nebřezích fen, u kterých jsou příznaky (výrazný otok mléčné žlázy, intenzívni sekrece mléka, snášení hraček a různých předmětu a příprava hnízda) přibližně 2-8 týdnu po typické říji příliš intenzivní a opakují se po každém hárání, je vhodné uvažovat o kastraci, pokud je časem nechceme zařadit do aktivního reprodukčního procesu a mít v dohledné době štěňata. Největší význam kastrace v této souvislosti je zejména v přerušení nežádoucí tvorby mléka, které jinak při opakovaných falešných březostech často vede k zánětům mléčné žlázy a ve vyšším věku i k jejím nádorovým změnám.

Kastrací se mohou u zvířat vyřešit i některé kožní problémy způsobené poruchami tvorby pohlavních hormonů. Hormonálně podmíněná kožní onemocnění lze často odlišit právě tzv. diagnostickou kastrací, neboť přesné stanovení hladin hormonů není často možné či smysluplné.

Kromě jiného se odnětím vaječníků přeruší opakování pohlavního cyklu, takže feny přestanou hárat, nedochází ke špinění ani k doprovodným změnám v chování v tomto nepříjemném období.Obrazek

psychika...

Je nutno také zdůraznit, že po prodělané kastraci zvíře po psychické stránce nikterak netrpí. Jedinou změnou v chování může být určité zklidnění a větší ovladatelnost, v některých případech však až pohodlnost nebo lenost. Proto je potřeba takové zvíře dostatečně zaměstnávat a chodit s ním na procházky. Stejně tak je potřeba dodržovat přiměřený krmný režim, neboť kastrovaná zvířata by mohla mít tendenci k obezitě. Obezita po kastraci je zpravidla důsledkem podávaní nezměněných dávek krmiva i nadále po operaci. Organizmus kastrované feny má menší potřebu energie a proto nespotřebovanou energii ukládá v těle ve formě tuku. Proto redukci krmné dávky, případně podávaní krmiv s nižším obsahem energie (tzv. light) a častejší procházky, jsou ideální prevencí vzniku obezity u kastrovaných fen.

změna povahy....

Mnoho majitelů se obává změny povahy feny po kastraci, která může nastat jak k lepšímu, tak k horšímu. Tato situace vzniká především tam, kde byly potíže s povahou, výchovou a vztahem k majiteli již před operací. I proto se nemusí jednat o důsledek změněné hladiny pohlavních hormonů po prodělané kastraci. Problémy s povahou v těchto případech nastávají i po jiných operacích, porodu či podobné vypjaté životní situaci. K nápravě může pomoci důsledná výchova pod vedením zkušeného kynologa.

V žádném případě se nemění citový vztah k člověku ani ostatním zvířatům. Pro ně přestává být kastrované zvíře pouze sexuálním objektem a na hierarchickém žebříčku se dostává jakoby do pozice nedospělého jedince. S kastrací se nemění ani lovecké pudy.

možná rizika..

.Jediný známý zdravotní problém, který se může ve středním a vyšším věku vyskytnout u některých kastrovaných fen, je zhoršená funkce svěrače močového měchýře, což může mít za následek bezděčné pomočování. Postihuje především velká plemena a nejvíce předisponovanou rasou je německý ovčák. Tato zdravotní porucha se však dá u postižených fen úspěšně léčit.

závěrem...

Závěrem můžeme shrnout, že kastrace má svoje pozitiva i negativa. Z výše uvedeného textu však jednoznačně převažují pozitiva. Kastrace má velký význam hlavně u fen, se kterými nepočítáme do chovu, resp. od kterých nechceme mít štěňata. U nechovných fen v období mezi prvním a druhým háráním omezí výše uvedená rizika zdravotního stavu. Ovšem i kastraci starších fen (např. fen po ukončení reprodukčně aktivního života anebo po vyřazení z chovu) lze po zvážení konkrétních okolností ve většině případů považovat za přínos, s ohledem na možné gynekologické problémy ve starším věku feny.